Architektura nemusí krajinu měnit, aby jí dala novou hodnotu.
Návrh vychází z respektu k parku a jeho historické kompozici a park
tak zakončuje tvarově jednoduchá, štíhlá monolitická struktura, zasazená kolmo po svahu do středu pozemku mezi koruny stromů. Monochromatická fasáda, obloukové motivy i charakteristická střešní „korunka“ dávají domu vlastní identitu, aniž by odváděly pozornost
od jeho největší kvality – bezprostředního kontaktu s krajinou. Aktivní parter s kavárnou pak propojuje každodenní život obyvatel s veřejným prostorem parku.