Vratislavice nad Nisou mají otevřené zelené srdce, které tepe už
přes jedno století s odkazem Ginzkeyho továrnické rodiny – Zámecký park. Udržované stinné místo je přirozeně oblíbeným cílem procházek místních obyvatel, ale také příjemnou křižovatkou mezi sídlištěm, budovami základní vybavenosti, kulturního významu a sportovně-rekreačními plochami. Multifunkční organismus parku tak tvoří zdravé veřejné prostranství s potenciálem dalšího rozvíjení, vždy však s pokorou k jeho primární funkci.

Místo určené k proměně se nachází na terénní vyvýšenině
v severovýchodním cípu Zámeckého parku. Cílem bylo navrhnout podobu venkovní tančírny, která by místo vhodně doplnila a rozšířila
tak stávající škálu možných aktivit. V ideálním případě by měla tančírna umožnit pobyt venku i za méně příznivého počasí, nebo alespoň přečkat v suchu náhlou přeháňku.

Vybraná plocha je aktuálně zatravněná, veliká asi 20×20 metrů, roste zde kleč, uprostřed stojí lavička a díky vyvýšení je odtud krásný výhled na celý park až k Zámecké konírně. Z větší části je plac obklopen vzrostlými stromy, jejichž koruny rámují pohled vzhůru na širé nebe.
Dále se zvyšující terén a výměník pocitově ukončují park a tvoří „záda“ řešeného místa.

Vyvýšené místo v cípu parku je samo o sobě nápadné z dálkových pohledů. Vybízí k jemnému doplnění šperkem, který nedominuje,
ba naopak – podtrhuje vertikalitu vzrostlých stromů parku. Představujeme si svobodný pohyb pod širým nebem lemovaným korunami stávajících stromů, místo, kde se dá točit v kruzích.
Se vzpomínkou na konstrukce historické a s vizí soudobé subtilnosti navrhujeme obloukovou ocelovou konstrukci, která se rozvíjí po obvodu jasně vymezené, tvrdé taneční plochy. Oblouk je tvarem elegantním, stejně tak jako taneční pohyby. Po obvodu se korzuje, vyčkává,
zve k tanci – promenáda je krytá před deštěm i sluncem, střed je otevřený a svobodný. Průhlednost tančírny do všech stran je pro nás důležitou podmínkou, aby zůstala v permanentním sepjetí s parkem.

Samotná konstrukce je tvořená opakujícím se obloukovým rámem,
který zastřešuje obruč s neprůhlednou výplní z odolného umělého kamene. Styky jednotlivých rámů jsou svazkem tří kruhových trubek spínaných na dvou místech, nahoře a dole. Z horního spoje se větví do tří stran v  arkádách; spojovací prvek má drobný detail kolíčku, který je možné využít pro napínání dodatečných atmosférických plachet či osvětlení. Byť je konstrukce velice jednoduchá, vytváří silný ornamentální motiv svým opakováním po obvodu. Slunce pak na betonovou taneční plochu kreslí stíny jako korálky náhrdelníku kutálející se parkem. V pohledu od  Zámecké konírny se terasovitě rozvíjí lesklé plochy jezírka a  tančírny, něžně korunující vybrané místo.